Starobní důchod je jednou z dávek sociálního pojištění. Nárok na něj má každý, kdo splní určité podmínky a dosáhne důchodového věku. Důchodový věk není pro každého z nás stejný. Existují události a životní situace, které ho dokáží snížit. Maximální hranice důchodového věku je momentálně zastropována na 65 let. Starobní důchod je upraven zákonem č. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Podmínkou pro získání nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a rovněž i dosáhnutí stanoveného důchodového věku. V současné době je maximální věková hranice pro odchod do důchodu stanovena na 65 let, a to od 1. 1. 2018. Pokud tedy do tohoto věku pojištěnec nedosáhne důchodového věku, tak má jistotu, že v 65 let má na zasloužený odpočinek již nárok. V roce 2018 činí potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod 35 let.
Ve výše uvedeném zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění jsou upraveny případy získání důchodu, a to:
Výše starobního důchodu je vypočítávána podle určitých kritérií. Jeho výše je do značné míry ovlivněna výdělečnou činností během celé doby pojištění. Obecně lze říci, že čím vyšší budete mít příjmy a čím déle budete pracovat, tak tím vyšší budete mít i starobní důchod.
Starobní důchod je vypočítáván tak, že se kalkuluje se dvěma jeho složkami, a to zaručenou složkou, která je vždy ve stejné výši a pohyblivou složkou, která se vypočte v závislosti na příjmem pojištěné osoby.
Základní složka starobního důchody, tedy základní výměra, činí v roce 2018 2.550,- Kč. Na tuto částku má nárok každý starobní důchodce.
Procentní složka důchodu je samozřejmě proměnlivá a odvíjí se v ní jednak počet odpracovaných let, ale rovněž i výše vašeho výdělku. Je započítáváno 1,5 % z vypočítaného základu za každý celý rok doby pojištění získaného do vzniku nároku, a to minimálně ve výši 770,- Kč měsíčně. V procentní složce důchodu je kalkulováno i s náhradními dobami pojištění.
Pro vyřízení starobního důchodu budete samozřejmě potřebovat doklad totožnosti a dále doklady prokazující dobu pojištění. Zápočtové listy a evidenční listy důchodového pojištění bychom si proto měli pečlivě uschovat. Lze předpokládat, že v případ, kdy je budeme dohledávat až po dosažení důchodového věku, může nastat situace, kdy zjistíme, že společnost, u niž jsme byli zaměstnáni již neexistuje nebo potřebné dokumenty nevlastní. V takovém případě pak může dojít i k tomu, že nesplníme podmínku potřebné doby pojištění, která je pro přiznání starobního důchodu nezbytná.
O starobní důchod se žádá na příslušné správě sociálního zabezpečení. V případě, že některý ze zaměstnavatelů nedodal potřebné informace, na jejichž základě nárok na důchod vzniká, budete vyzváni k doložení dokumentů. V současné době je výhodou, že vzhledem k elektronizaci je mnoho dokumentů u ČSSZ uloženo a nebude třeba je dokládat. Na příslušné OSSZ vám bude samozřejmě sděleno, jaké dokumenty a skutečnosti je třeba doložit. Ty se mohou samozřejmě lišit v případě dvou jedinců.
V současné době není omezena možnost výdělku osob pobírajících starobní důchod. Nezáleží tedy na tom, zda pracujete na hlavní pracovní poměr, DPP, DPČ apod. Je však nutné počítat s tím, že při pobírání starobního důchodu je možné uzavírat jen pracovní smlouvy na dobu určitou, nejdéle na jeden rok.
V případě, kdy osoba, jíž byl přiznán starobní důchod pracuje, zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 % z vypočítaného základu. Do těchto dnů se pochopitelně nezapočítává náhradní neplacené volno, pobírání dávek nemocenského pojištění či pracovní neschopnost)
S otázkou pracovní činnosti penzistů přichází taktéž otázka, jak je to s daněním příjmů fyzických osob. Daní ve výši 15 % se daní důchod i příjem pouze v případě, kdy příjmy ze zaměstnání, pronájmu či výdělečné činnosti překročí hranici 3x průměrné měsíční mzdy.
2018-10-12
606 05 72 72
HEADER-EMAIL