Starobní důchod a vše, co o něm potřebujete vědět

Starobní důchod je jednou z dávek sociálního pojištění. Nárok na něj má každý, kdo splní určité podmínky a dosáhne důchodového věku. Důchodový věk není pro každého z nás stejný. Existují události a životní situace, které ho dokáží snížit. Maximální hranice důchodového věku je momentálně zastropována na 65 let. Starobní důchod je upraven zákonem č. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 

Kdo má nárok na starobní důchod?

Podmínkou pro získání nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a rovněž i dosáhnutí stanoveného důchodového věku. V současné době je maximální věková hranice pro odchod do důchodu stanovena na 65 let, a to od 1. 1. 2018. Pokud tedy do tohoto věku pojištěnec nedosáhne důchodového věku, tak má jistotu, že v 65 let má na zasloužený odpočinek již nárok. V roce 2018 činí potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod 35 let.

Ve výše uvedeném zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění jsou upraveny případy získání důchodu, a to:

  • starobní důchod při dosažení důchodového věku,
  • poměrný starobní důchod,
  • starobní důchod při získání 30 let pojištění,
  • starobní důchod při získání 15 let pojištění a získání potřebného důchodového věku,
  • starobní důchod při splnění podmínek na invalidní důchod. 

Jaká je výše starobního důchodu a jak ji lze ovlivnit?

Výše starobního důchodu je vypočítávána podle určitých kritérií. Jeho výše je do značné míry ovlivněna výdělečnou činností během celé doby pojištění. Obecně lze říci, že čím vyšší budete mít příjmy a čím déle budete pracovat, tak tím vyšší budete mít i starobní důchod.

Starobní důchod je vypočítáván tak, že se kalkuluje se dvěma jeho složkami, a to zaručenou složkou, která je vždy ve stejné výši a pohyblivou složkou, která se vypočte v závislosti na příjmem pojištěné osoby.

Základní složka starobního důchody, tedy základní výměra, činí v roce 2018 2.550,- Kč. Na tuto částku má nárok každý starobní důchodce.

Procentní složka důchodu je samozřejmě proměnlivá a odvíjí se v ní jednak počet odpracovaných let, ale rovněž i výše vašeho výdělku.  Je započítáváno 1,5 % z vypočítaného základu za každý celý rok doby pojištění získaného do vzniku nároku, a to minimálně ve výši 770,- Kč měsíčně. V procentní složce důchodu je kalkulováno i s náhradními dobami pojištění. 

Doklady potřebné pro vyřízení starobního důchodu

Pro vyřízení starobního důchodu budete samozřejmě potřebovat doklad totožnosti a dále doklady prokazující dobu pojištění. Zápočtové listy a evidenční listy důchodového pojištění bychom si proto měli pečlivě uschovat. Lze předpokládat, že v případ, kdy je budeme dohledávat až po dosažení důchodového věku, může nastat situace, kdy zjistíme, že společnost, u niž jsme byli zaměstnáni již neexistuje nebo potřebné dokumenty nevlastní. V takovém případě pak může dojít i k tomu, že nesplníme podmínku potřebné doby pojištění, která je pro přiznání starobního důchodu nezbytná. 

Kde o starobní důchod zažádat?

O starobní důchod se žádá na příslušné správě sociálního zabezpečení. V případě, že některý ze zaměstnavatelů nedodal potřebné informace, na jejichž základě nárok na důchod vzniká, budete vyzváni k doložení dokumentů. V současné době je výhodou, že vzhledem k elektronizaci je mnoho dokumentů u ČSSZ uloženo a nebude třeba je dokládat. Na příslušné OSSZ vám bude samozřejmě sděleno, jaké dokumenty a skutečnosti je třeba doložit. Ty se mohou samozřejmě lišit v případě dvou jedinců. 

Starobní důchod můžete pobírat i během zaměstnání, které pomůže se zvýšením penze

V současné době není omezena možnost výdělku osob pobírajících starobní důchod. Nezáleží tedy na tom, zda pracujete na hlavní pracovní poměr, DPP, DPČ apod. Je však nutné počítat s tím, že při pobírání starobního důchodu je možné uzavírat jen pracovní smlouvy na dobu určitou, nejdéle na jeden rok.

V případě, kdy osoba, jíž byl přiznán starobní důchod pracuje, zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 % z vypočítaného základu. Do těchto dnů se pochopitelně nezapočítává náhradní neplacené volno, pobírání dávek nemocenského pojištění či pracovní neschopnost)

Danění příjmů ze zaměstnání při pobírání invalidního důchodu

S otázkou pracovní činnosti penzistů přichází taktéž otázka, jak je to s daněním příjmů fyzických osob. Daní ve výši 15 % se daní důchod i příjem pouze v případě, kdy příjmy ze zaměstnání, pronájmu či výdělečné činnosti překročí hranici 3x průměrné měsíční mzdy.

2018-10-12